Není vlna jako vlna – co je merino, co alpaka? Co je nejjemnější? A není ovcím zima, když je ostříháte? Pokud si kladete podobné otázky, nejste samy. Přehledně a bez zbytečných složitostí vám vše vysvětlím.

Evropská ovčí vlna Merino (např. Francie, Německo, Česko, Slovensko)

• Tloušťka vlákna: 20 a více mikronů

• Označení: Medium, Strong Merino

• Charakteristika:

  • pevnější, hřejivější, často zpracovávaná tradičními metodami

  • menší produkce, ale kvalitní

• Použití: deky, podložky, ledvinové pásy, tradiční pletené výrobky

• Zajímavost: evropské Merino bývá ekologicky šetrné, lokálně zpracovávané a má nižší uhlíkovou stopu.

Australská ovčí vlna Merino

Ačkoliv slovo „merino“ má svůj původ ve španělštině, jsou to především ovce chované v Austrálii, které jsou nejlepším zdrojem této velmi kvalitní a bujné ovčí vlny. V čem spočívá výjimečnost australské merino vlny? Její vlákna jsou obzvláště pružná a odolná a přitom jsou tenčí a na dotyk jednoznačně jemnější, než vlákna běžné ovčí vlny. Pyšní se také lepšími antibakteriálními vlastnostmi a díky specifické struktuře povrchu vlákna je mnohem odolnější proti zápachu. Díky tomu lze oblečení z merino vlny rychle vysušit a zápachu zbavit kvalitním vyvětráním. I pro tyto vlastnosti se merino vlna těší velké oblibě při výrobě outdoorového a sportovního oblečení.

• Největší světový producent.

• Tlouťka vlákna: 16 až 20 mikronů

• Označení: Ultrafine, Superfine Merino

• Charakteristika:

  • extrémně měkké, vhodné přímo na tělo

  • velmi kvalitní a dobře dostupné

• Použití: luxusní spodní vrstvy, sportovní prádlo, oblečení pro citlivou pokožku.

• Klady: vynikající termoregulační vlastnosti, jemné vlákno, rychle usychá a dobře odolává pachům

• Zápory: vlákno není ve srovnání s běžnou ovčí vlnou zdaleka tak pevné a může se poměrně rychle „vytahat“ a oblečení ztrácí tvar, vyšší pořizovací cena

• Zajímavost: australské klima umožňuje celoroční růst jemné vlny.

Novozélandská ovčí vlna Merino

Specifickou odnoží australského merina je novozélandská merino vlna. Ta je často považována za vůbec tu nejlepší ovčí vlnu na světě, rozhodně za tu nejčistší a nejbělejší. Ovce poskytující novozélandskou vlnu vznikly cíleným křížením několika plemen australských ovcí. Vlákna zdejší vlny tak kombinují všechny pozitivní aspekty merino vlny té nejvyšší kvality, ale dokáží vyvážit i jeden z jejích největších nedostatků – tedy nižší pevnost.

Pokud jsme zmiňovali čistotu a bělost novozélandské vlny, nebylo to jen plácaní do větru. Je to velmi důležitý atribut pro další úpravu barevnosti. Čím je vlákno přirozeně bělejší, tím snadněji se barví.

Klady, zápory a využití: opírá se o stejné vlastnosti jako australské merino, ale vlákno je navíc pevnější a bělejší, čímž zajišťuje výrobkům delší životnost a umožňuje širší paletu výsledných barev podle přání zákazníka.  

• Tloušťka vlákna: 17–21 mikronů

• Označení: Superfine Merino

• Charakteristika:

  • velmi jemná, čistě bílá vlna – výborná pro barvení

  • přísné ekologické a etické standardy

• Použití: termoprádlo, elegantní svrchní vrstvy

• Zajímavost: Merino ovce tu žijí často ve vyšších nadmořských výškách, vlna je hustší a odolnější vůči větru a chladu

Jihoamerická ovčí vlna Merino (zejména Argentina, Uruguay)

• Tloušťka vlákna: obvykle 18 až 24 mikronů

• Označení: Fine, Medium Merino

• Charakteristika:

  • o něco silnější, pevnější, ale stále měkká

  • rustikálnější vzhled

• Použití: ponožky, svetry, přikrývky, odolnější oblečení

• Zajímavost: zdejší Merino je ceněné pro svou pevnost a přírodní barevné tóny

Jehněčí vlna

Pokud se chystáte namítnout, že jehně je vlastně ovce a my se vás snažíme zmást ještě více, tak máte pravdu jen napůl. Jehně je opravdu (mladá) ovce. Ale určitě se vás nesnažíme zmást. Vlákna jehněčí vlny splňují všechny ty pozitivní atributy jako vlna z dospělých ovcí, ale přinášejí minimálně jednu další výhodu – jsou neskonale měkká a právě díky tomu jsou výrobky z jehněčí vlny skutečným pohlazením.

Proto považujeme jehněčí vlnu jako samostatnou kategorii materiálů. Z té se dá navíc vyčlenit ještě tzv. „panenská jehněčí vlna“ a ačkoliv by se to na první pohled nemuselo zdát, rozdíl spočívá v délce vláken. Delší vlákna panenské jehněčí vlny zůstávají velmi jemná na dotek, ale právě díky své délce vytvářejí daleko pevnější vnější vrstvu odolnou proti nízkým teplotám a vlhkosti a jsou tak velmi dobře použitelná také jako materiál na svrchní vrstvu oděvu.

Klady: velmi jemné vlákno hladké na dotek, hřeje, dobře odolává vlhkosti

Zápory: o něco dražší než běžná ovčí vlna

Kam s ní? Může být použita velmi univerzálně a díky jemnosti sobě vlastní se nemusíte bát nepříjemného podráždění pokožky způsobeného hrubostí vlákna.

Vlna lama alpaca

Teď si odpovíme na otázku, co za ovci je vlastně ta alpaca. Alpaca, neboli lama alpaca, je domestikovaný druh divoce žijící lamy. Pochází z Jižní Ameriky a řadí se do čeledi velbloudovitých. Proč ji tedy řadíme do našeho seznamu? Protože srst alpacy je zdrojem kvalitní vlny, která je díky své jemnosti přirovnávána k prachovému peří. A jakmile na ní spočine vaše dlaň, rázem pochopíte, že naprosto oprávněně. Vlákna alpačí vlny jsou velmi jemná a mnohem lehčí než vlákna běžné ovčí vlny. Díky svým přirozeným vlastnostem dobře odolávají barvení a proto se často setkáte s tím, že výrobky z alpačí vlny obsahují různé příměsi, které obarvení usnadní.

Klady: jemná, pevná, tenká, hřejivá vlákna z nichž je možné ušít to nejjemnější vlněné oblečení

Zápory: z jedné alapacy dostanete za rok maximálně 2 až 3 kilogramy vlny, a to se velmi nepříznivě podepisuje na ceně

Kam s ní? Pánové, sháníte kvalitní oblek? Poohlédněte se po alpace. Vlnu z alapacy ale najdete také například v lůžkovinách, velmi často však pouze jako příměs. Není se čemu divit a rozhodně to není důvod obávat se o nízkou kvalitu výrobku nebo o snahu klamat zákazníka. Právě naopak. Alpace zdar!  

Kašmírová vlna - Kašmír

Už jsme tu měli ovce, lamy a teď přijdou na řadu kozy. Unikátnost kašmíru spočívá nejen v kvalitě samotného vlákna získávaného ze srsti kozy kašmírské, ale také ve způsobu zpracování této vlny, jehož postup byl vždy předmětem důsledného utajení všemi, kdo jej znal. Není divu. Na začátku je velmi hrubá a do chuchvalců zapletená kozí srst, na konci například šála z té nejjemnější vlny lehounká a hebká jako pírko. Pro představu, z jedné kozy kašmírské získáte za rok asi 300 až 500 g srsti, přičemž pouhou třetinu z toho tvoří jemná vlákna z podsady. Zbytek jsou nevyužitelná hrubá vlákna, která je třeba odstranit. Vlákna podsady jsou tak tenká, že je potřeba spojovat jich několik dohromady, aby byla vůbec použitelná ve výrobě. Díky tomu můžete narazit na různé hodnoty udávající tloušťku příze kašmírské vlny (obvykle od 2 do 24 vláken).

Klady: vlákno kašmírové vlny je až desetkrát lehčí, než klasická ovčí vlna, je tak jemné, že pro jeho zhutnění se nezřídka používá hedvábí

Zápory: pokud jsme u alpacy mluvili o ceně, kašmír je na tom ještě hůře – zákazník platí za raritu a náročnost zpracování – za výsledek to ale stojí vždy. I proto se kašmír velmi často používá pouze jako menšinová příměs k jiným vlněným vláknům. Tak se z jeho vlastností může radovat každý.

Kam s ním? Protože se velmi často používá pouze jako příměs, naleznete ho v mnoha druzích oblečení, lůžkovin nebo doplňků vyráběných z vlny.

Velbloudí vlna

Asi vás nepřekvapí, že do naší malé vlněné ZOO si přidáme ještě jednoho, ne zrovna očekávaného zástupce. Přesto je vlna z baktrijského velblouda jedním z nejvyhledávanějších textilních materiálů. Podobně jako u kozy kašmírské, srst baktrijského velblouda sestává ze svrchní ochranné vrstvy tvořené dlouhými hrubými vlákny a z podsady vláken té nejvyšší možné jemnosti. Delší vlákna jsou obvykle zpracovávána na přízi (často s příměsí jemnějšího materiálu), podsada jemných vláken pak tvoří základ luxusních kabátů renomovaných značek. Produkce velbloudí vlny je omezena přibližně na 2250 g vlny z jednoho kusu za rok. Zajímavé je, že srst není získávána pouze střihem, ale také vyčesáváním a v době pravidelného línání srsti také ručním sběrem.

Klady, zápory a využití: Protože jde o podobně kvalitní a raritní materiál jako v případě alpacy, platí to samé, co jsme psali výše.   

A nakonec vám dlužíme odpověď ještě na poslední položenou otázku. Není ovcím zima, když jim ostříháte vlnu? Může se to stát. Proto se ale ovce stříhají v období, kdy něco podobného nehrozí. Stříháním ovčí srsti se stejně tak zabraňuje opačnému efektu, tedy přehřátí a problémům s tím spojených. Šlechtěním ovcí k produkci vlny došlo k úpravám jejich způsobu života a střih vlny je zásadním pozitivním prvkem pro jejich zdraví a pohodu. Pokud je prováděno správně, je to jako návštěva u kadeřníka a stříhání vlasů.